Po delší úvaze jsem se rozhodla (nejen) z časových důvodů přesunout a „blogovat” pouze na soc. sítích. Pokud máte o moje příspěvky zájem a ještě mě nesledujete, budu moc ráda, pokud tak učiníte na FACEBOOKU JÁ CHCI POEZII anebo → INSTAGRAMU JÁ CHCI POEZII ←. Děkuji za vaši dosavadní a případně i následnou přízeň ♥


4. února 2018

Kulturní prokrastinace #leden2018

Kulturní prokrastinace aneb Co jsem četla a viděla (aneb takový měsíční knižní a filmový souhrn) je jedním z nápadů, které mi přišly na mysl v rámci vymýšlení nových článků, které by prokládaly klasické recenze, ale zároveň nebyly úplně neužitečné a mohly vám i tak něco nabídnout. A myslím, že jsem už říkala, že mám moc ráda různé přehledy, takže tímto udělám radost sobě a zároveň snad také vám.

Co jsem v lednu přečetla


Co se týče knih, nebyl leden úplně marný. Dočetla jsem Čapkovu Válku s mloky, na kterou kdyby vás zajímala podrobnější recenze, tak se na ni můžete podívat zde.
Při přípravě na přijímačky a dělání výpisků z literatury mi velmi pomohla právě Antologie americké literatury, kterou jsem čistě náhodou objevila v antikvariátu.
Na Hrozny hněvu už jsem stihla napsat recenzi zde, stejně tak na Taberyho Opuštěnou společnost.
Soubor tří sbírek Jana Nerudy - Hřbitovní kvítí / Písně kosmické / Prosté motivy - jsem si pořídila v Levných knihách, kde pokaždé objevím něco skvělého za pár korun. Knížka má krásnou obálku, bohužel Neruda asi nebude mým úplně oblíbeným básníkem. Jeho smysl pro poezii, metafory i další umělecké jazykové prostředky, se mu ale rozhodně nedá upřít. Já osobně si oblíbila sbírku Hřbitovní kvítí. Jedná se o (už dle názvu) pochmurnější sbírku, naproti tomu značně optimističtější jsou Písně kosmické, kde autor porovnává pomíjivost lidského života s nekonečností vesmíru. Prosté motivy zase připodobňují život člověka k ročním obdobím.
Poslední knížka, kterou jsem ještě v lednu stihla přečíst byla Jáma a kyvadlo a další fantastické povídky od mistra tajemných a hororových příběhů E. A. Poea. Jeho povídky i básně jsou úžasné, miluji tu mystickou a děsivou atmosféru, kterou dokáže během pár řádků v čtenáři vyvolat.



Knižní fragmenty


Co jsem v lednu viděla

Collateral Beauty (2016) je velmi pěkný, smutný a lidský příběh a film se zajímavou myšlenkou a skvělým hereckým obsazením. Pokud máte rádi drama, s trochou (řekla bych) neklišoidní romantikou, rozhodně doporučuji.
Charlie Bartlett (2007) je zase takový young-adult snímek zmítající se mezi dramatem a komedií o klukovi, který se rozhodne si zahrát na školního psychiatra. Já od tohoto filmu moc nečekala, ale příjemně mě překvapil.
Film Happy Death Day (2017) mě zaujal trailerem, bohužel ve výsledku mě spíše lehce zklamal. Příběh o vysokoškolačce, která se ocitne v časové smyčce jednoho dne, který prožívá stále a stále dokola, protože ji na konci pokaždé někdo zabije. Snaží se tedy zjistit a zároveň se připravit na to, aby svému vrahovi čelila a zneškodnila ho dřív, než to udělá on.
Na snímek Pride jsem zavítala na promítání včetně debaty o LGBT tématech v politice. Film se odehrává v roce 1984 během hornických nepokojů a stávek. Skupina gayů se rozhodne založit sbírku na jejich podporu a tak začíná příběh o sbližování dvou odlišných komunit. Jedná se dle mého o velmi zajímavý film, který poukazuje na předsudky vůči jinak orientovaným lidem, které vůbec nejsou na místě. Pokud vás toto téma alespoň trochu zajímá, rozhodně doporučuji zhlédnout.
Posledním lednovým filmem se stal thriller (nebo horor, chcete-li) Don't Breathe (2016), který mě opět v konečném důsledku spíše zklamal. Tři kamarádi se rozhodnou vykrást dům slepého muže. Záhy se však ukáže, že to nebude tak jednoduché, jak předpokládali a že se za zdmi starého domu skrývá víc než jen uložená spousta peněz. Čekala jsem lepší zápletku i celkovou atmosféru, přesto měl film i dobrá místa, takže u mě nakonec získal průměrné hodnocení.

Já na ČSFD


Co jste za leden přečetli nebo viděli vy? Máme něco společného?

8 komentářů:

  1. Tento typ článkov som milovala ešte na tvojom predchádzajúcom blogu.. :) Válku s mloky mám stiahnutú v mobile, ale ešte som sa k nej nedostala (to hovorím pri každej knihe, smutné) a z filmov som nevidela ani jeden, tak mám ďalšie super tipy.. :)

    deerly lost / blog instagram

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda <3 Tak teď máš spoustu jiných důležitých věcí, určitě se k ní časem dostaneš :) A filmy určitě doporučuju, především Pride a Collateral Beauty :)

      Vymazat
  2. Válka s mloky mě čeká, protože mi na dveře klepe maturita a já ji mám v maturitním seznamu :-D.
    Od Nerudy se mi líbily Balady a romance, víc jsem toho kromě náhodných básní nečetla (a samozřejmě Povídky). Steinbeckovi jsem na chuť také moc nepřišla, ačkoliv Hrozny hněvu nebo Na východ od ráje mě rozhodně lákají, čeká mě tento týden znovu přečíst O myších a lidech. Jinak jsem od něj četla Na plechárně, to je příjemné na relax, je to nenáročné a určitě doporučuji audioknihu. :-)

    Z filmů jsem viděla Pride a rozhodně zaujal. Je to netypické a svým způsobem poukazuje na absurditu toho, když se ani členové jedné komunity nemohou shodnout na tom, jakým způsobem chtějí řešit situaci. Což je nadčasové téma. Mám mnoho kamarádů z LGBT komunity a všichni se svými názory na samotnou komunitu liší. Jsem ráda, že téma LGBT není tabuizované a dostává se i do filmů, nejen jako karikatura (viz některé české seriály, kde jsou gayové ti fistulkou mluvící hošíci s kabelkou...), ale i jako realita.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad se ti bude líbit :)
      Balady a romance jsem ještě nečetla, stejně jako Povídky, ale na ty se chystám v nejbližší době (objevila jsem krásné ilustrované vydání u prarodičů na půdě). A díky za doporučení, já kromě Hroznů hněvu zatím nic nečetla, ale určitě se časem pustím i do jeho dalších děl :)
      Přesně tak. Na jednu stranu je toto téma samozřejmě už mnohem méně tabu než bývalo, ale pořád to není ani úplně pochopené, sama s tím mám jisté zkušenosti, takže osvěta je pořád důležitá, jen jde o to jakým způsobem se k tomu kdo postaví :)

      Vymazat
  3. Ahoj, Jeanette.
    Ospravedlňujem sa ti, že píšem sem. Ďakujem krásne za tvoj komentár k Tichu a mala by som pre teba jeden zaujímavý návrh. Možno si si všimla možno nie, na stránke prebieha súťaž Kniha za komentár. Chcela by som ti Ticho venovať. Normálne to takto nerobím, ale nedávno u nás vyšla v slovenčine a ja som ju dostala ako darček, preto mi nerobí problém ti tú českú darovať.

    Kniha je samozrejme v perfektnom stave, o svoje knihy sa starám. Nebola ani raz čítaná, pretože pôvodne som ju mala od kamarátky, až potom som si kúpila vlastnú. Zajtra odchádzam do Čiech na skúšku. Takže by som ti ju vedela poslať, no keďže je to tak narýchlo, nič nesľubujem. Potom sa vrátim 20.2. a to by som ti ju mohla poslať naisto. Napíšem ti aj na mail, čo máš uvedený na stránke, aby si mi mohla poslať údaje, ak teda budeš mať o knihu záujem.

    Prajem pekný zvyšok dňa a nech vám to s priateľom vydrží! ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Musím říct, že Happy Death Day mě docela i mile potěšil, ale i přesto mi to připadalo zbytečně dlouhé a přesně jako tebe mě z prve zaujal trailer na film. Co se tyče knih Jáma a kyvadlo a další fantastické povídky na ty se chystám, ale chtěla bych si je koupit v novém přebalu od Martinuse, protože miluju u klasik nádherné obaly aby mě kniha odlákala od slova klasika, která ve mě veze špatný význam slova. Válka s mloky bych si ráda přečetla jelikož nějak tu českou literaturu nestíhám a měla bych si něco přečíst. Jinak budu moc ráda když navštívíš můj blog a poohlídneš se po článku, co by ti vykouzlil úsměv na tváři, protože ten tvůj mne vykouzlil.

    https://knihynejsouzlo.blogspot.cz/

    Tánička

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš přebal s tou červenou obálkou? Ta vypadá opravdu moc hezky :)

      Vymazat

Děkuji za váš čas věnovaný článku i za vyjádření vašeho názoru.